RNA nanobomby zabíjejí nádorové kmenové buňky

Nádorové kmenové buňky zodpovídají za růst nádoru a často odolávají chemoterapii. Právě tyhle buňky ale musíme pro úspěch léčby rakoviny zlikvidovat. Badatelé Ohijské státní univerzity na ně vymysleli rafinované nanobomby z hydrouhličitanu amonného, odpalované infračerveným laserem, které nesou smrtící nálož nukleových kyselin. Když se nanobomby o velikosti 100 nanometrů dostanou do nádorových kmenových buněk, tak je buňky pohltí do trávicích váčků. Po ohřátí laserovým paprskem se ale nanobomba třikrát zvětší, roztrhne váček, a vypustí do buňky molekuly RNA, které buňku zabijí. Mají to nádorové kmenové buňky spočítané?

Více se dozvíte zde: Ohio State University

Vědci vyrobili extrémně tenký nanomateriál z oxidu hlinitého

Doba si žádá co nejtenčí, nejlehčí a zároveň nejsilnější materiály, které by vydržely běžné zacházení. Vědci Pensylvánské univerzity vytvořili plátky materiálu o tloušťce pouhých 25 až 100 nanometrů, které lze bez obav ohýbat mezi prsty. Skládají se z extrémně tenkých vrstev oxidu hlinitého a navzdory své tloušťce jsou odolné vůči prasklinám, pevné a drží tvar. Z nanomateriálu, který je mnohem tenčí než papír a několiksetkrát tenčí než alobal, teď bude možné vyrábět plochy pro miniaturní drony a podobně tenké, lehké a zároveň pevné konstrukce. Dokonce i hmyzí křídla jsou tlustší.

Více se dozvíte zde: University of Pennsylvania

Nový papír funguje jako skvělá baterie

Inženýři švédské Univerzity v Linköpingu vyvinuli nový organický materiál Power Paper, který funguje jako baterie, umí uskladnit elektrickou energii. Pozoruhodné je, že jde vlastně o papír, který se skládá z nanocelulózy, tedy vláken celulózy o průměru pouhých 20 nanometrů, a z elektricky vodivého polymeru PEDOT:PSS. Kousek takového energetického papíru, o průměru 15 centimetrů a tloušťce pár desetin milimetru, má elektrickou kapacitu jednoho faradu (1 F), čímž se blíží soudobým superkondenzátorům. Power Paper lze několiksetkrát nabít a pokaždé to trvá jen pár sekund. Jak je vidět, organická elektronika láme rekordy.

Linköping University

Oxid grafenu se osvědčil v zubních plombách

Zubní plomby se obvykle vyrábějí z amalgámu, čili směsi mědi, rtuti, stříbra a cínu, nebo z kompozitních pryskyřic se skelnými či keramickými částicemi. Kovové plomby ale mohou korodovat a kompozitní materiály zase nejsou dostatečně mechanicky odolné. Grafen a jemu podobné nanomateriály jsou 200krát pevnější než ocel a zaručeně nekorodují. Rumunští vědci v laboratorních testech s kmenovými buňkami ze zubů zjistili, že pro použití v zubních plombách je vhodný oxid grafenu. Dočkáme se plomb z tohoto nanomateriálu?

Více se dozvíte zde: Elsevier

Na buňky nádorů se chystají nanoterminátoři

Badatelé univerzit Severní Karolíny se inspirovali filmovým zabijáckým terminátorem z kapalného kovu T1000 a vytvořili podobný tekutý kov pro nanomedicínu. Vyvinuli nanoterninátory, tedy kapičky tekuté slitiny galia a india o velikosti cca 100 nanometrů, na které navázali dva typy polymerů. Jeden z polymerů nese náklad antibiotika, druhý slouží jako senzor pro vyhledávání nádorových buněk. Když se maličcí zabijáci prosáknou do buňky nádoru, tak se v kyselém prostředí buňky uvolní antibiotikum, kapičky slijí se dohromady, a po několik dní uvolňují ionty kovů, čímž podporují fungování protinádorových léčiv. Nádory se už jistě třesou strachy.

Více se dozvíte zde:  North Carolina State University

Geneticky vylepšené viry je možné ovládat světlem

Vědci používají viry jako nástroj k úpravě genetického materiálu buněk. Evoluce sice virům nadělila do vínku schopnost dopravovat geny do hostitelských buněk, nejsou ale dokonalé. Často mívají potíže dostat náklad genů z vnitřního prostoru buňky do uzavřeného buněčného jádra. Bioinženýři Riceho univerzity našli způsob jak tyto těžkosti překonat. Do neškodného lidského viru AAV zabudovali protein, který lze ovládat červeným světlem. Po zapnutí tento protein usnadní proniknutí viru do buněčného jádra. Normální Viry AAV se hromadí kolem jádra, jen málo z z nich se ale dostane dovnitř. S vylepšenými AAV viry to je ale jiné. Stačí na ně posvítit červeným světlem a už jsou v jádře. Tam pak mohou vyložit geny, které převážejí.

Více se dozvíte zde:  Rice University

Superabsorbující nanovločky vstřebávají ropu jako houba

Úniky ropy devastují životní prostředí a děsí veřejnost. Poradit si s ropou ale není snadné. Stále ještě hledáme technologie, které by to rychle a účinně zvládly. Na australské Deakinově univerzitě vyvinuli revoluční materiál, který je schopný nasávat ropu a organická rozpouštědla, doslova jako houba. Jde o nanovločky z nitridu bóru, jejichž tloušťka činí jen pár nanometrů. Nanovločky jsou prošpikované nepatrnými otvory a pojmou 33krát větší množství ropy nebo organických rozpouštědel, než samy váží. Až příště dojde k závažnému úniku ropy, možná to bude právě takový nanomateriál, co zachrání situaci.

Více se dozvíte zde:  Deakin University