Zachrání náš druh před vyhynutím spermoboti?
S mužskou plodností to jde z kopce. Jednou z hlavních příčin této neplodnosti přitom jsou líné spermie, které nejsou schopné dostatečně plavat. Zatím zkoušíme umělé oplodňování žen anebo podobné technologie asistované reprodukce, výsledky nejsou příliš přesvědčivé. Je to komplikované a drahé. Co ale zkusit zvýšit výkon samotných spermií? Badatelé z drážďanského Institutu integrujících neurověd za tím účelem postavili pozoruhodné spermoboty. Jsou to vlastně nepatrné motory, které lze připojit k líným spermiím a dostat je tak k vajíčku. Spermoboty tvoří kovové spirály, které lze ovinout kolem bičíků spermií a pak je pohánět rotujícím magnetickým polem. Jak se zdá, na spermie čekají neobyčejné zážitky.
Nanoinženýři vymysleli bublinové pero na psaní nanočásticemi
Nanotechnologie přinášejí fantastické možnosti. Na obzoru jsou rozmanité nanostroje, pokročilé biomedicínské senzory, optické počítače, nové solární panely a další zajímavé technologie. Zpracování nanomateriálů ale není snadné. Na Texaské univerzitě vyvinuli technologii litografie pomocí bublinového pera (bubble-pen lithography), která usnadňuje práci s nanočásticemi, ať už jsou ze zlata, křemíku, nebo jiných materiálů. S bublinovým perem lze pomocí mikrobublin „psát“ nanočásticemi a dostat je tak na požadované místo, aniž by došlo k jejich poškození.
Nanohybridní materiály mohou být magnetické
Nanomateriály vědce k experimentování s odvozenými materiály a materiálovými hybridy. Odborníci Riceho univerzity a Montrealské polytechniky zkoumali vlastnosti hybridů grafenu, tedy materiálu z jedné vrstvy atomů uhlíku, s nanotrubičkami z uhlíku nebo nitridu bóru. Jejich počítačové simulace ukázaly, že takové hybridy mohou mít ještě zajímavější vlastnosti, nežli materiály, z nichž se skládají. Konkrétně hybridy z grafenu a nanotrubiček mohou mít výjimečné nejen elektronické, ale i magnetické vlastnosti.
Elektronicky spojené grafenové nanopásky jsou nadějí pro elektroniku
Grafenu se už dlouho věští skvělá budoucnost v elektronice. Lze z něj totiž vyrábět tvary s atomovou přesností. O grafenu už leccos víme, nikdo ale zatím nezkoumal, jak takové struktury z grafenu navzájem propojit. Pokud ale chceme vyrábět výkonnou, ohebnou a levnou elektroniku založenou na grafenu, tak se takovému propojování nevyhneme. Tým japonské Univerzity Tohoku teď jako první uspěl ve vytvoření chemicky propojených grafenových nanopásek (nanoribbons). Badatelům se také podařilo prokázat, že jejich propojení může fungovat v elektronice.
Jak vyrobit grafenové kvantové tečky z rýžových plev?
Při zpracování rýže se od zrn rýže oddělují rýžové plevy. Není jich úplně málo. Představují asi 20 procent hmotnosti rýžového klasu a každoročně se jich ve světě vyhazuje zhruba 120 milionů tun. Rýžové plevy přitom jsou bohaté na křemík i organické látky, a nebylo by špatné je nějak smysluplně využít. Vědci Connecticutské univerzity a také několika čínských institucí vyvinuli pokročilou technologii výroby grafenových kvantových teček vysoké kvality z organické hmoty a také porézních křemíkových nanočástic, z rýžových plev. Takto vytvořené kvantové tečky lze s úspěchem využít v biomedicíně.
Nanotechnologické WC ještě navíc vyrábí vodu a elektřinu
Podle OSN nemá 2,5 miliardy lidí přístup k hygienicky únosné toaletě. Nejhorší je to v Indii a subsaharské Africe, kde od přelomu tisíciletí kvůli chybějícím toaletám zemřelo asi 10 milionů dětí mladších pěti let. Ve snaze vylepšit tristní situaci s toaletami vědci britské Univerzity ve Cranfieldu vyvinuli levný, čistý a spolehlivý nanotechnologický záchod. Spoléhá se na speciální nanomembránu, přes kterou rotačním mechanismem filtruje odpad. Filtrací záchod získává čistou vodu a zbylý materiál spaluje, přičemž vytváří energii. Tato energie pohání filtraci přes nanomembránu a ještě zvládne dobíjet osobní elektroniku.
Zamaskovaný protinádorový lék intenzivně likviduje nádory
Alkaloid tisu západoamerického jménem paklitaxel blokuje dělení buněk a našel tím pádem využití v chemoterapii řady nádorů. Jeho užívání má ale i nepříjemné vedlejší účinky. Proto by bylo skvělé podávat paklitaxel pacientům v co nejmenších dávkách a dostat ho přímo do nádorů. Na Univerzitě Severní Karolíny v Chapel Hill si vypůjčili exozomy, čili buněčné váčky, z bílých krvinek a použili je jako maskovaný dopravní prostředek pro paklitaxel. Imunitní systém pacienta nechá takové buněčné váčky na pokoji. Bez potíží proniknou do nádorových buněk a vylijí tam svůj smrtící náklad. Experimenty ukázaly, že paklitaxel maskovaný v buněčných váčcích je proti odolným nádorovým buňkám padesátkrát účinnější než obvykle.
University of North Carolina – Chapel Hill
Polymerové nanokuličky pomáhají spravit kosti
Se zlomenými kostmi si lidské tělo většinou poradí. Nebylo by ale na škodu mu pomoct, přinejmenším u komplikovaných zlomenin. Vědci Michiganské univerzity proto vyvinuli nanotechnologii, která vydatně podporuje regeneraci kostí. Vytvořili proteinové nanokuličky (nanoshells), které obsahují molekuly microRNA, schopné významným způsobem regulovat aktivitu buněk. Proteinové mikrokuličky ochrání svůj náklad při cestě lidským tělem a snadno proniknou do buněk v místě poranění. Tam se uvolní molekuly microRNA a zapnou v buňkách mechanismy hojení a růstu kostní tkáně. V experimenty na myších fungují proteinové nanokuličky skvěle a výrazně urychlují hojení kostí.
Čeština 
English (UK)
0 komentáøù