Grafenové elektrody mohou pomoci lidem s Parkinsovou chorobou

Vědci se už dlouho snaží napojit na neurony v mozku a komunikovat s nimi, aby tak řešili nejrůznější poškození centrální nervové soustavy. Vše nasvědčuje tomu, že by pro ně mohl být velmi užitečný grafen. Vědci Cambridge Graphene Centre a italské Univerzity v Terstu totiž úspěšně vyzkoušeli spojení grafeneu s nervovými buňkami. Nervové buňky to ustály bez větších problémů. Badatelé teď mohou zahájit vývoj elektrod z grafenu nebo podobných nanomateriálů, které pak bude možné bezpečně implantovat do mozku. Grafenové elektrody jistě přivítají paralyzovaní pacienti nebo lidé, kteří využívají protézy, stejně jako pacienti s motorickými poruchami, které doprovázejí epilepsii, Parkinsona a řadu dalších onemocnění.

Zdroj fotky: http://cdn.phys.org/newman/csz/news/800/2016/grapheneshow.gif

Nanočástice uhličitanu vápenatého bojují proti nádorům

Jak zarazit růst nádorů? Jednou z možností je působit na prostředí, v němž nádor roste. Badatelé Washingtonské univerzity v St. Louis vyvinuli hned dva postupy výroby nanočástic uhličitanu vápenatého, běžné chemické látky, která se používá jako antacidum, prostředek ke snížení kyselosti žaludku. Když vědci vpíchli tyto nanočástice do žíly myším s nádorem, tak došlo k poklesu kyselosti nádoru a k zadržení jeho růstu. Je to vůbec poprvé, kdy se povedlo záměrně změnit kyselost nádoru pomocí cíleně vytvořených nanočástic.

Zdroj fotky: https://source.wustl.edu/wp-content/uploads/2016/02/Antacids-600×400-1-300×200.jpg

Němečtí nanoinženýři vyrobili nejmenší mřížku na světě

Nanoinženýři německého Karlsruhe Institute of Technology (KIT) vyrobili rekordně malou mřížku. Jednotlivé prvky této mřížky měří kolem 200 nanometrů a celá mřížka se vejde do pouhých 5 mikrometrů. Vytvořili ji ze skelného uhlíku (glassy carbon) pomocí technologie 3D laserové litografie a následně ji zpracovali pyrolýzou. Podobné metamateriály jsou běžné v přírodě, kde často tvoří lehké konstrukce schopné odolávat velkému zatížení – jako například kosti nebo dřevo. Lidmi vyrobené metamateriály by mohly nalézt uplatnění v chemickém průmyslu, optických aplikacích nebo elektronice.

Zdroj fotky: http://cdn.phys.org/newman/csz/news/800/2016/naturemateri.jpg

Nová metoda lámání podpoří rozvoj nanoelektroniky

Nová generace elektroniky nebo například ultracitlivé diagnostické přístroje často vyžadují elektrody s velmi jemnými prasklinami, nanogapy, jejichž šířka se blíží rozměrům atomů. Vědci švédského KTH Royal Institute of Technology proto vyvinuli novou metodu výroby takových nanoprasklin ve velkém. Povedlo se jim vytvořit nanogapy o šířce několika vrstev atomů ve vodivém materiálu, v tomto případě nitridu titanu, z něhož lze vyrobit elektrody pro nanoelektronické aplikace.

Zdroj fotky: http://cdn.phys.org/newman/gfx/news/hires/2016/1-nanogap.jpg

Nanočástice žloutenkového viru mohou léčit rakovinu

Virus žloutenky typu E je původcem virového zánětu jater. Přenáší se hlavně kontaminovanou vodou a jídlem, takže musí zvládat průchod lidskou trávicí soustavou. Na Kalifornské univerzitě v Davise se toho rozhodli rafinovaně využít v náš prospěch. Vytvořili nanočástice založené na proteinech tohoto viru, které mohou sloužit jako vakcína podávaná ústy, ale také jako odolný transportní prostředek pro vyhledávání a likvidaci nádorových buněk. Úspěšně je otestovali na myších s rakovinou prsu.

Zdroj fotky: http://blogs.ucdavis.edu/egghead/files/2016/02/VLP-Delivery-Proof-of-Concept-crop.jpg

Vědci pracují na výrobní lince bakteriální buňky

Bakteriální buňky obsahují takzvané mikrokompartmenty (bacterial microcompartments, BMCs), mnohostěnné útvary skládající se z různých funkčně propojených enzymů. Existuje jich řada druhů a mívají na starost specializovanou chemickou produkci bakteriální buňky. Bioinženýrům Lawrence Berkeley National Laboratory se poprvé v historii povedlo postavit základní stavební blok takového mikrokompartmentu, navíc s novou funkcí, která umožňuje tok elektronů do mikrokompartmentu a také směrem ven. Jejich úspěch podstatně rozšiřuje možnosti syntetické biologie, která teď může vytvářet bakterie s novými dovednostmi.

Zdroj fotky: http://cdn.phys.org/newman/gfx/news/hires/2016/1-scientiststa.jpg

Jak poskládat nanočástice zlata do krystalické struktury diamantu?

Šikovní nanoinženýři Brookhaven National Laboratory se rozhodli, že uspořádají nanočástice zlata způsobem, který se blíží struktuře krystalů diamantu. Použili k tomu osvědčené řetězce DNA, s nimiž lze pracovat jako se stavebnicí. Z DNA si vyrobili čtyřstěnné nanoklece o velikosti pár desítek nanometrů, do kterých pak polapili nanočástice zlata. Z takto pochytaných nanočástic v klecích pak poskládali požadovanou strukturu. A proč vlastně skládat nanočástice zlata jako uhlík v diamantu? Otevírá to pole působnosti pro nové materiály, které by se mohly uplatnit v optických tranzistorech, materiálech měnících barvy, a také v materiálech, které budou lehké a zároveň pevné.

Brookhaven National Laboratory

Zdroj fotky: https://www.bnl.gov/bnlweb/pubaf/pr/photos/2016/02/diamond_figure-720px.jpg

Zázračný nanoinkoust děsí padělatele

Na univerzitě ve španělské Zaragoze vytvořili podivuhodný průhledný inkoust, který obsahuje nanočástice zlata, stříbra a také magnetické nanočástice. Tenhle inkoust lze vytisknout na rozmanité typy papíru, přičemž nanočástice jsou tak malé, že prosáknou do miniaturních pórů v povrchu papíru. Takto vytištěné nanočástice nelze zachytit pouhým okem, je ale možné je detekovat pomocí jejich optických a magnetických vlastností. Kombinaci optiky a magnetismu je extrémně obtížné napodobit, takže by se takový nanoinkoust mohl výtečně uplatnit jako špičková technologie proti padělatelům.

Phys.org

Zdroj fotky: http://cdn.phys.org/newman/csz/news/800/2016/1-anticounterf.jpg